JAK JSEM SE SEM DOSTAL?
Posledních dvacet let podnikám a investuju do nemovitostí. Kupuju staré domy, dávám je dohromady a posílám dál. Za tu dobu jsem udělal tisíce rozhodnutí. Některý mě posunuly, jiný mě stály čas, peníze a kus klidu. Naučil jsem se na nich věc, kterou jsem dlouho slyšet nechtěl. Že nakonec nerozhoduje, kolik toho vím, ale jestli rozumím tomu, co se zrovna děje.
Dlouho jsem totiž hrál jinou hru. Věřil jsem, že svoboda je mít víc. Víc projektů, víc firem, víc možností, víc na účtu… Nebyl to cíl, co bych si někde opsal. Bylo to fakt moje, šel jsem za tím rád a vůbec toho nelituju. Naučil jsem se věci, který se u stolu naučit nedají. Jen mě to po dvaceti letech dovedlo na úplně jiný místo, než jsem čekal.
Dneska to mám jinak. Pořád podnikám, GATREA i moje projekty jedou dál. Jen už nejsou ten vrchol, ke kterýmu jdu. Staly se zázemím. Půdou pod nohama, ze který si můžu dovolit dělat věci svým tempem.
Přestalo mě zajímat, co bych ještě mohl mít. Začalo mě zajímat něco, na co jsem si dřív ani neuměl pořádně sáhnout: „kolik je vlastně pro mě dost?“ Kde přesně mi to došlo, je samostatná historka, o kterou se dělím na webu
